Historie stopek
Historie pokusů lidí o určení uběhnutého času je dlouhá. Stopky svého času hodně souvisely s hodinářskou prací. Původní stopky byly mechanického původu a obsahovaly hodinářský strojek. Historie stopek se odvíjí někdy od osmnáctého století, kdy vznikly hodinky, které se daly tlačítkem spustit a stopnout. K vynálezu zastavení pouze vteřinové ručičky došlo roku 1831. Švýcarský hodinář Adolphe Nicole si roku 1844 podal žádost na patent. Tento patent je dalším posunem nejen v historii stopek, ale také hodinářství. Jak již bylo uvedeno, stopky a hodinky měly, zvláště zezačátku, mnoho společného. Výroba těchto inovačních hodinek trvala celých osmnáct let. Hodinky měly tři základní funkce a to zahájení, zastavení a vynulování odměřeného času. Inovace mechaniky vynulování odměřeného času se opírala o umístění vačky ve tvaru srdce. Ve dvacátém století se vývoj projevil přesunem hodinek z kapes na zápěstí. Armáda se starala o peníze na rozvoj. Proč tedy podpořili právě hodinky na zápěstí? Překvapivě užitek v nich nalézala hlavně armáda a další bojové složky. Bylo mnohem rychlejší například měřit čas od výstřelu po dopad šrapnelu pohledem na zápěstí, než zápasit s hledáním hodinek po kapsách. Hodinky na ruce, čili chronografy se vyvíjeli, staly se nejen užitečnou, ale také módní záležitostí. Stopky se postupem času staly samostatným produktem, ale do dnešní doby se dá najít v některých vybavenějších hodinkách. Samostatné stopky, které můžeme zakoupit, jsou buď mechanické či digitální. Můžete je zakoupit v různých designech, velikostech a s různou stupnicí přesnosti měření. Stopky se staly součástí telefonů i počítačů a k nalezení jsou také na internetu.