Srpnové pranostiky

Ať si kdo chce, co chce, říká – v srpnu ještě do rybníka.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
Co srpen nedopeče, září nedovaří.
Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
Hřímání v srpnu ourody dobré a hovad hynutí znamená.
I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
Když pálí srpen,bude pálit i víno.
Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetř a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
Srpen a únor – tepla a zimy úmor.
Srpen a únor – tepla a zimy úmor.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Srpen klasy klidí a ovoce dospělé vidí.
Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Srpen začíná, co červenec končil.
Srpen zpočátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Srpnová horka ničemu neuškodí.
Srpnové ráno bez rosy – srpnové odpoledne s bouřkou.
Srpnový déšť – jako ženský pláč.
Svítí-li čtvrtý den jako zlato, silného větru čekej hned za to. Pakliť jest velmi černý v prostředku, čekej pěkného počasí, to věz vskutku. A tak do konce bude trvati.
Šedá mlha v srpnu nezdravá.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Teplý a suchý srpen – výborné víno.
Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
V srpnu mlhy na výšinách – jistá voda, když v nížinách – to pohoda.
V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.
Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
Zpočátku srpna říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.

Pranostiky a pořekadla podle data na srpen

1. srpna
Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
Petrův déšť – oráčův přítel.
4. srpna
Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
Na Dominika parna – mrva marná.
Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.
Potí-li se Dominik, bude Marek ještě v kožiše.
7. srpna
Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.
10. srpna
Do svatého Vavřince nechval pšenice.
Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti.
Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
Na svatého Vavřince – hop zemáky do hrnce.
Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
Na svatého Vavřince první podzimní den.
Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzime se na nás zasměje.
Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
Počasí na svatého Vavřince jaké jest, takové se udrží několik dní.
Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.
Přijde-li pršlavý Vavřinec, bude myší plný záhonec.
Svatého Vavřince – svícen do světnice.
Svatý Vavřinec – nebeský ohnivec.
Svatý Vavřinec – první podzimec.
Svatý Vavřinec dá létu první žduchanec.
Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče.
Svatý Vavřinec vyprázdnil polní hostinec.
Vavřincův déšť – myší úroda.
Vavřinec – první podzimec.
Vavřinec tepla nepřidá, Bartoloměj ubere.
Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce.
Vavřincův déšť – myší úroda.
14. srpna
Po svatém Smilu slunce ztrácí již svou sílu.
15. srpna
Den Nanebevzetí Panny Marie pěkný čas, přinese hojně dobrého vína.
Je-li jasno a teplo o Nanebevzetí Panny Marie, bývá dobré víno.
Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
Na Marie Nebevztoupení prvních vlaštoviček loučení.
Na Nanebevzetí léto odletí.
Nanebevzetí a větry ze strnišťat jsou poslové podzimu.
O Nanebevzetí jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek.
O Nanebevzetí Panny Marie jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek.
Pak-li byl jasný den Nanebevzetí Marie Panny, tak se hojnost dobrého vína očekává.
Pak-li o Nanebevzetí Marie Panny prší, tak padesát dní mokrých k očekávání máme.
Panna Maria vlaštovky svolává.
Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
Svatá královna dává první výlupek.
Svatá Terezie zasazuje zimní okna.
16. srpna
Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
Ke svatému Rochu bejvá hojnost hrachu.
Ke svatýmu Rochu bývá hojnost hrachu.
Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
O svatém Rochu brambor jen trochu.
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
18. srpna
Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
Svaté Helence pletou ženci věnce.
19. srpna
Na den svatého Sebalda vybírají včelaři med.
21. srpna
Na svatého Samuele mlynář novou mouku mele.
23. srpna
Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
24. srpna
Bartoloměj svatý léto nenavrátí.
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Bartolomějské větry ovsy lámou.
Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
Den Bartoloměje jest pravidlo celého podzimku.
Dozrál-li hrozen do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje.
Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláčku, pomali; fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku, s oráním pospěš!
Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
Hřmí-li po svatém Bartoloměji, je podzim dlouhý a pěkný.
Jak Bartoloměj velí, takový bude podzim celý.
Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
Jaké počasí na den svatého Bartoloměje bude, takové počasí celého podzimku znamená.
Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.
Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje.
Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas.
Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim.
Na Bartoloměje moc mraků – v zimě moc sněhu.
Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.
Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.
Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.
Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzimek se na nás zasměje.
Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.
Pěkný čas na svatého Bartoloměje – dobrý podzimek, než se kdo naděje.
Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.
Sucho na Bartoloměje – mrzané zimy naděje.
Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.
Svatý Bartolomi létu hlavu zlomí.
Svatý Bartolomi všemu hlavu zlomí.
25. srpna
Od Ludvíka krále bouřek je namále a o Augustině táhnou již do zimní síně.
26. srpna
Zeferin dle starého kalendáře, nyní Luděk
Zeferin poslední klásky sbírá.
27. srpna
Na svatého Rufa se nemá provádět žádná důležitá práce, nemají se podnikat cesty ani jiné činnosti, při kterých by mohlo dojít k úrazu či ke škodě.
28. srpna
Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
Ještě svatý Augustýn rád vyhledává stín.
Kol svatého Augustina odcházejí pryč teplé dny.
O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
Svatý Augustin udělá z tepla stín.
29. srpna
Jana stětí – vlaštovka od nás letí.
Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají.
Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
Na svatého Jana Stětí – čápi do Teplic letí.
Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí.
Na svatého Jana Stětí hotov žito k setí.
Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
Na svatého Jana stětí vlaštovička od nás letí.
Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
Stětí svatého Jana – přestávají již parna.