Přesný aktuální čas




[coolclock skin=“swissRail“ radius=“140″ showdigital=true align=“left“]

Čas

Čas je jedna ze základních fyzikálních veličin. Je prakticky nemožné si čas pokusit představit a velmi složité je definovat jej. Čas je středem zkoumání mnoha vědců, filosofů i přírodovědců. Albert Einstein například odhalil, že se nám čas zdá kratší, pokud se na něco netěšíme, utíká rychleji. Pomalejší se nám zdá, pokud se nemůžeme něčeho dočkat. Hérakleitos se proslavil větou: „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky.“. Tato moudrost připodobňuje utíkající čas (řeku), která stále teče, nijak nelze vrátit ani zastavit. Měření času by se dalo nazvat pokusem o jeho podmanění. Tak byl vynalezen kalendář a hodiny, abychom mohli sledovat ubíhající či nadcházející roky, měsíce, týdny, dny, hodiny, minuty či sekundy. Kalendářní rok trvá 365 dní, přestupný 366 dní, měsíc tvoří dvacet osm až třicet jedna dní, týden sedm dní, den dvacet čtyři hodin, hodinu šedesát minut, minutu šedesát sekund. První pokusy o měření času byly založeny na slunci, délce přibývajícího či ubývajícího stínu, následně přesýpacími či kyvadlovými hodinami. První sluneční hodiny s ryskami se objevili v Mezopotámii asi tisíc let před naším letopočtem. Moderní doba přinesla digitální měřiče času, určující čas daleko přesněji než kdy předtím. Jsme tedy schopni změřit nejen sekundu, ale také milisekundu, mikrosekundu, nanosekundu a pikosekundu. Dvacáté století přineslo novinky, například atomové hodiny. Vývoj strojků měřících čas je založen na touze člověka změřit čas co nejpřesněji. Stopky pak slouží jako krátkodobý měřič určité činnosti, kdy stiskneme tlačítko start a při skončení činnosti stopneme stopky. Tak můžeme určit dobu trvání dané činnosti.Stopky jsou využívány ve všech možných odvětvích, od sportu po vědu. Stopky se dají snadno zakoupit, v dnešní době jsou součástí telefonů, hodinek a počítačů. Pokud jste připojeni k internetu, jsou k dispozici stopky online.